|
|
Faktory ovlivňující volbu povolání učitele informatiky
KOUŘIMSKÝ, Martin
Práce se zabývá procesem volby povolání učitele informatiky a faktory, které mají na tuto volbu vliv. V práci jsou zmíněny již provedené výzkumy na po-dobná témata a problematiku volby učitelského zaměstnání. Pro získání po-třebných dat je použit kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaných hloubkových rozhovorů se studenty prvního ročníku učitelství informatiky pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Získaná data jsou následně zpra-covávána metodami kvalitativní analýzy. Cílem práce je zjistit hlavní po-hnutky a důvody nových studentů pedagogické fakulty, přesněji pak stu-dentů oboru informační technologie, k volbě studia učitelství informatiky, a zdůvodnit dlouhodobý nedostatek učitelů s aprobací informační technolo-gie. Z výsledků je patrné, že nejvýznamnějšími faktory, které vedou k volbě povolání učitele informatiky jsou, celkový náhled na učitelskou profesi, dří-vější vliv učitelů ze základních a středních škol na studenty, dále dobré zku-šenosti s informatikou v předchozím vzdělání, ať už při základní, nebo poz-ději při střední škole, a určitě i případy, kdy studenti zvolí pedagogickou fakultu až po zanechání jiné vysoké školy, kterou ukončují ať už z důvodu obtížnosti, nebo nenaplnění představ.
|
|
|
Motivace k učitelské profesi
POSPÍŠILOVÁ, Táňa
Bakalářská práce se zabývá motivací k učitelské profesi. V teoretické části jsou popsány základní pojmy, které se pojí s učitelskou profesí. Dále je zde vysvětleno, co je motivace a jaké jsou druhy motivace. Závěr teoretické části je věnován tématu motivace k učitelství. V praktické části jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření a zároveň je zde zhodnoceno, jaká je motivace k volbě pedagogické profese u dotazovaných respondentů. Významným zjištěním bylo, že narůstající agresivita žáků má velký negativní vliv na volbu učitelské profese.
|
|
|
Rodina a rodičovství očima studentky učitelství
PETRÁŠKOVÁ, Jana
Diplomová práce na téma Rodina a rodičovství očima studentky učitelství je složena z teoretické a praktické části. Cílem teoretické části je přiblížit a definovat témata související s rodinou, rodičovstvím, výchovou a učitelstvím. V praktické části jsou uvedeny výsledky nestrukturovaných rozhovorů, vedené se studentkami učitelství, doplněné o vlastní sebereflexi. Cílem práce je porozumět (za pomocí kvalitativní metodologie) lidem, kteří se ocitají v situaci studujících a zároveň i čerstvých rodičů.
|
|
|
Mateřství jako kompetence k učitelství na základní škole
Müller, Blanka ; Dvořáčková, Jana (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá zpracováním fenoménu změny profesních drah vysokoškolsky, ale nepedagogicky vzdělaných žen, které se po mateřské/rodičovské dovolené vrací zpět do pracovního procesu. Tyto ženy, které se před mateřstvím věnovaly rozmanitým zaměstnáním, ve kterých dosahovaly i značných pracovních úspěchů a plnily si své profesní sny, se ale nevrací do svých původních povolání. Nově totiž volí pozice učitelek na základní škole. Mateřství, jako ztráta původních profesních kompetencí a současně získání nových dovedností, je tak zásadním aspektem výzkumu v souvislosti s vyučováním těchto žen na základní škole. Cílem práce je formou hloubkových rozhovorů vedených z feministické perspektivy odhalit důvody a pohnutky ke změně zaměstnání jednotlivých komunikačních partnerek, a to, do jaké míry se jedná o skutečně svobodnou volbu těchto žen, a jak se na této změně podílí rodina, stát, či veřejný diskurz. Klíčová slova Mateřství, intenzivní mateřství, slaďování pracovního a rodinného života, seberealizace, gender, feminismus, symbolické násilí, učitelství
|
|
|
Distanční praktická výuka a učení
Zdobinská, Helena ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Jedličková, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce mapuje výuku praktických přírodovědných aktivit během vynuceného distančního vzdělávání v období pandemie covid-19. V teoretické části distanční výuku definuji a zabývám se jejími charakteristikami, ke kterým například patří chybějící fyzický kontakt, využití komunikačních platforem, synchronní a asynchronní způsob výuky, určitá nutnost samostatnosti a potřebná úroveň digitální kompetence. K získání dat byly sestaveny anonymní dotazníky pro žáky a jejich učitele přírodovědných předmětů (přírodopisu či biologie, chemie, fyziky). Otázky byly otevřené, uzavřené s výběrem možností nebo hodnot na škále. Výzkumný vzorek se skládal z 543 žáků a 24 učitelů ze základních škol a gymnázií v Praze a Středočeském kraji. Odpovědi jsem rozřadila do kategorií a spočítala četnosti. U škálových odpovědí byl zjištěn průměr, medián, minimální a maximální hodnota. Pro otestování nezávislosti mezi odpověďmi na vybrané otázky jsem použila Pearsonův chí kvadrát test nezávislosti. Ukázalo se, že učitelé při distanční výuce zadávali méně praktických aktivit, jako jsou pokusy, pozorování a tvorba, než bylo pro ně běžné při prezenční výuce. Naopak větší pozornost dostala práce s textem. Ze sledovaných metod byla podle žáků nejvhodnější tvorba. Většina učitelů vedla hodiny kombinací synchronního i...
|
|
|
Syndrom vyhoření a copingové strategie v učitelské profesi
Vondrová, Eliška ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat problematiku syndromu vyhoření u učitelů na základních školách v Česku a určit jimi nejčastěji užívané copingové strategie v boji proti pracovnímu stresu, jenž je s problematikou vyhoření úzce spojen. Podle mnohých autorů se syndrom vyhoření vyvíjí z výrazného a dlouhotrvajícího pracovního stresu (Freudenberger, 1974; Holland, 1982; Peeters & Rutte, 2005). Na základě korelační analýzy byla zjišťována souvislost míry vyhoření s užívanými copingovými strategiemi a výsledky byly následně porovnávány s poznatky dosud realizovaných, především zahraničních, výzkumů. V neposlední řadě byly hledány rozdíly v míře vyhoření a rozdíly v užívání copingových strategií v kategoriích pohlaví/gender, vzdělání, věk, velikost školy a stupeň, na kterém učitelé působí, délka učitelské praxe a třídnictví. S ohledem na syndrom vyhoření byla zjištěna závažná míra vyhoření u 4,6 % zkoumaného vzorku učitelů. Mírné a velmi mírné projevy vyhoření se objevily u 56 % učitelů. Tito jedinci zažívají vyhoření zřídka nebo velmi zřídka. Normy dosáhlo 39,3 % učitelů, kteří zažívají vyhoření buď nikdy, nebo velmi zřídka. Statisticky významný rozdíl se ukázal pouze v kategorii věk, přičemž nejvyšší míry vyhoření dosahují učitelé ve věku 46-60 let. S ohledem na copingové strategie, 34 %...
|
|
|
Studenti učitelství s poruchou učení
Pejchalová, Michaela ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
česky Diplomová práce se zabývá studenty učitelství se specifickou poruchou učení. Jejím cílem je zmapovat vysokoškolské studium a pedagogickou praxi těchto osob. Výzkum je doplněn o zjištění názoru veřejnosti na učitele s poruchou učení. Práce je konstruována jako empirický výzkum kvalitativního rázu, doplněný o kvantitativní údaje. Data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů se studenty učitelských oborů se specifickou poruchou učení a dotazníkového šetření mezi veřejností. Poté byla analyzována (kvalitativně i kvantitativně) a interpretována. Následně byla provedena komparace s odbornou literaturou. Samotný text práce má tři hlavní části. Teoretická východiska pocházejí převážně ze zahraniční literatury o osobách s dyslexií na vysoké škole a v zaměstnání. Druhá část práce popisuje metodologii výzkumu a analýzu dat. Výsledkem práce jsou témata, která vystihují studenta učitelství se specifickou poruchou učení, a zjištěné názory veřejnosti. Třetí část práce, diskuze, pak přináší shrnutí a propojení odborné literatury se závěry empirického výzkumu. Přínosem studie je vytvoření konceptu toho, kdo je to student učitelství se specifickou poruchou učení. Druhým ziskem je odhalení slabých míst v přístupu k budoucím učitelům s touto poruchou a navržení možností na zkvalitnění odborné péče....
|
|
|
Syndrom vyhoření u učitelské profese
Semrádová, Michaela ; Sedláčková, Daniela (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá syndromem vyhoření u učitelské profese. Definuje syndrom vyhoření, popisuje jeho příčiny a příznaky. Dále popisuje učitelství jako pomáhající profesi a věnuje se zátěžovým situacím ve škole. V poslední kapitole jsou popsány různé strategie předcházení syndromu vyhoření. Klíčová slova: syndrom vyhoření, učitelství, učitel, pomáhající profese, začínající učitel, stres
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.